NOVINKA! Navštívíme prezidentský zámek Lány, nedávno zpřístupněný veřejnosti. Následuje Kostel Narození sv. Jana Křtitele a Jeskyně sv. Ivana ve Svatém Janu pod Skalou.
St 13. 8. 2025 (od 830 Kč)
Program
- Odjezd v 7.30 z Brna od Bohémy (Janáčkovo divadlo).
- Prohlídka zámku Lány.
- Svatý Jan pod Skalou – prohlídka kostela a jeskyně.
- Příjezd zpět do Brna kolem 20.30.
Cena
- 880 Kč dospělí,
- 830 Kč děti a senioři.
Cena zahrnuje dopravu luxusním autobusem a služby průvodce.
Zámek Lány
Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. První zmínka o Lánech pochází z roku 1392. Už tehdy zde stávala dřevěná tvrz. Během staletí patřil různým šlechtickým rodům, přechodně i císaři Rudolfu II. Byl mnohokrát přestavován a jeho dnešní podoba je výsledkem přestavby z let 1902–1903. Poslední stavební úpravu zámku a jeho nejbližšího okolí provedl v letech 1921–1924 architekt Josip Plečnik. Téměř osmdesát let, od roku 1920, je zámek v Lánech letní rezidencí československých prezidentů. První prezident Československé republiky, T. G. Masaryk, si lánský zámek velmi oblíbil. Lány se staly významným místem státních návštěv. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 mu bylo umožněno přestěhovat se do Lán natrvalo i se svou rodinou. Nakonec zvolil Lány jako místo posledního odpočinku pro sebe i svou rodinu. Hrob rodiny Masarykových se stal symbolem československé demokracie i v dobách totality. Eduard Beneš lánskou rezidenci nevyužíval. Po celé válečné období zde bydlel nemocný prezident Emil Hácha s dcerou. Prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Antonín Novotný i Ludvík Svoboda navštěvovali Lány jen zřídka. Ani za prezidenta Gustáva Husáka se tady hlava státu příliš nezdržovala. Až prezident Václav Havel, zvolený po roce 1989, navázal na tradice z dob Masarykových a Lány opět ožily. Od sezony 2023 je zámek poprvé přístupný veřejnosti Vstupné 200/100 Kč.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele
Raně barokní stavba mohutných rozměrů a s bohatou vnitřní výzdobou stojí v obci Svatý Jan pod Skalou. Kostel byl postaven slavným architektem C. Luragem v roce 1661. Na hlavním oltáři je velký obraz „Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“. Nad oltářem stojí velký kříž, který sem byl kdysi darován od poutníků ze Starého města pražského. Původně stával na památném Karlově mostě v Praze. Na kruchtě je veliký barokní obraz (3,5 x 6 m) „Položení základního kamene zdejšího kostela“ od Joachyma Bachmana. Vzácná je mramorová křtitelnice, na niž najdeme letopočet 1576. Uprostřed kostela stojí bohatě zdobený náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna postříbřená a pozlacená schránka s ostatky poustevníka Ivana. Budova kostela prodělala v nedávné době řadu zásadních a náročných oprav, z nichž nejnáročnější bylo statické zajištění kosatela a oprava stropu s freskami. Na kostelní věži je unikátní zvon z roku 1401 s nejstarším dochovaným staročeským nápisem na zvonu. Vstupné 50 Kč.
Jeskyně svatého Ivana
Do jeskyně vede vchod přímo z kostela. Celé jeskyni dominuje portál starého renesančního kostelíka Panny Marie, vytesaného ve skále původní krasové travertinové jeskyně. V jeskyni se nachází i řada památek na pobyt prvního křesťanského poustevníka sv. Ivana v 9. století. Na stěnách jsou umístěny staré náhrobní kameny opatů zdejšího kláštera. Nejzazší část jesnkyně sloužila jako krypta. Podle legendy se zde nachází jeden z nejstarších kamenných oltářů v Čechách. V zadní části jeskyně je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Z jeskyně vede zamřížované okénko ke studánce sv. Ivana. Mocný krasový pramen vyvěrá z podloží jeskyně a kdysi býval její součástí. Pro zájemce bude k dispozici procházka ke kapli s výkladem.
